.

Přečtené

Marta Zapletalová - Klára a Jákob

10. srpna 2011 v 13:11 | Lady McFly

Název: Klára a Jákob
Autor: Marta Zapletalová
Rok vydání: 2008
Počet stran: 148

Sedmnáctiletá Klára bydlí s rodiči a jejich psem Wolfíkem v bytě jednoho většího města. Navštěvuje místní gymnázium a v době letních prázdnin jezdí ke své babičce na vesnici. Pokaždé se tam těší, a to z jediného důvodu - kvůli Erikovi, klukovi, který bydlí ve stejném domě, jako její babička. Právě on je už několik let Klářiným princem na bílém koni a vysněným klukem. Postupem času se s Erikem, k jejímu velkému štěstí, sbližuje. Také ovšem zjišťujě, že není tak dokonalý, jak si ho vysnila a že se asi dál než k přátelství nedostanou.
Tak Klára pokračuje v hledání své velké lásky a spřízněné duše. Až ji kamarádka Luďka jednoho dne předá dopis od tajného ctitele - Jákoba. Začnou si spolu dopisovat a Klára zjišťuje, že se mezi nimi vyvýjí něco víc, než jen přátelství..

MŮJ NÁZOR: Ehm. Tak tahle kniha byla.. trošku mimo. Jediné, co se mi na ní líbilo, bylo prvních asi patnáct stran, které za něco stály. Ostatní mi přišlo, jako by psala dvanáctiletá holka, která nemá vůbec páru, jak to dneska chodí. Věty typu "Mám kamarádku Elišku. Ve skutečnosti se jmenuje Eleonora. Eleonora Polášková. Elišku mám moc ráda" by totiž sedmnáctiletá holka v životě nenapasala.
Dále se kniha nese ve stejném duchu a já si jen stěží dokázala představit některé scény, které v ní byly popisovány. No jo. Holt jsem ve výběru šlápla trošku vedle. Kniha byla asi určena pro mladší věkovou kategorii. Ovšem měla jsem ji za sebou asi po 2 hodinách, takže jsem na ní moc času neztratila.

MOJE HODNOCENÍ: 10%

Maggie Stiefvater - Mrazení / Shiver (Vlci z Mercy Falls)

27. července 2011 v 0:04 | Lady McFly
Název: Vlci z Mercy Falls: Mrazení
Originální název: Wolfs from Mercy Falls: Shiver
Autor: Maggie Stiefvater
Počet stran: 297
Vydáno: 2010

Vlkodlak a člověk. Může tohle spojení fungovat?

Když byla Grace ještě malá napadli ji vlci. Nebýt jednoho z nich, Sama, nepřežila by. Od toho okamžiku býval každou zimní noc před jejím domem. Stala se z toho jejich malá tradice. Na léto vždy zmizel, ale jakmile se vytratily poslední sluneční paprsky a vzduch se ochladil, zase ho Grace mohla spatřit skrytého mezi stromy. Byl to "její" vlk. Až jednoho dne našla na prahu svého domu zraněného chlapce. I když měl teď lidské tělo, Grace ho poznala. Podle zářivě žlutých očí. Byl to on - její vlk. Sam. Odvezla jej do nemocnice a čekala.
- Po probuzení ji poznal, podle vůně. Byla to ona. Dívka, kterou jako malou zachránil. Ačkoli se dívala smrti přímo do očí, vůbec se nebála. Jen tak ležela a nechala vlky kolem sebe drásat její drobné tělo. Nemohl se na to jen tak dívat, musel zakročit a zachránit ji. Od té doby ji každou zimu hlídal, pozoroval z lesa. A teď je tady, vedle ní. Stačí natáhnout ruku a dotknout se její tváře, jak o tom sníval.

ROMANCE
Tak především je tato kniha o lásce. Mezi Grace a Samem, samozřejmě. Řekla bych, že je více než osudová. Přeci jen čekali celých šest let, než spolu mohli promluvit, obejmout se nebo políbit. A pak, když konečně mohou být dohromady,si tyto cenné chvilky vychutnávají plnými doušky. Radují se z každé maličkosti, ať už stupidního filmu v televizi nebo společného vaření. Hlavní je, že jsou spolu. Nepotřebují slova, stačí jim přítomnost toho druhého. Někdy mi přišlo, že té romatiky až je příliš, ovšem našlo se tam i pár scén, kdy jsem pomalu Grace záviděla =D. Co mi občas vadilo, byla Samova nerozhodnot, možná stydlivost. Vím, že by bylo asi víc než zvláštní, kdyby najednou v prostřed rozhovoru serval z Grace šaty.. ale ona by vážně trocha akce z jeho strany neuškodila. Určitě by to ocenila i Grace, protože ona svou touhu po něm dávala na jevo mnohem více.

TEPLOTA
Co jsem tu možná nezmínila je, jak se vlastně vlkodlaci přeměňují. Je to snadné, záleží na teplotě. Čím nižší teplota je, tím je vlkodlak nestabilnější a blíže k proměně. Naopak čím je teplota vyšší tím dál má od proměny. Ve zkratce: zima - vlk, teplo - člověk. Proto se Sam a jemu podobní na zimu přeměňují a v létě zůstávají lidmi. Podle mě docela zajímavá myšlenka, bez které by se asi kniha neobešla. Jinak by totiž absolutně ztratila zápletku a děj :). Také se tím ukazuje, že být vlkodlakem je spíše prokletí, než nějaká forma daru, protože proměny nemohou ovlivňovat.

VLCI
Pokud je Sam vlkem žije se smečkou v lese u Mercy Falls. Se smečkou plnou jiných vllků, různého stáří a různé povahy. Autorka se je snažila rozeznat odlišnými barvami a specifickým popisem. Mou oblíbenkyní byla, překvapivě, Shelby. Na začátku vypadala, že bude dělat problémy a mě zajímalo, jak se to bude vyvíjet dál. Ovšem s její minulostí se člověk nemůže divit tomu, že dávala přednost vlčímu životu a že za něj bojovala zuby nehty. Bohužel ke konci knihy se nějak vytratila a nic moc o ní zmínka nebyla. Škoda.
Za zmínku by ovšem stál i Beck, nebo-li Samův "náhradní otec". Také Jack, který způsobil jisté potíže a Graceina kamarádka Olivie, která se doufejme projeví více v dalším díle. Čekala jsem, že se setkáme s více členy Samovi smečky, ale co se dá dělat. Třeba i tohle se napraví v dalším díle.

CO ZÁVĚREM? SNAD JEN MŮJ NÁZOR
O téhle knize nevím, co si mám myslet. Většinou mám přesně vyhraněný názor a přikláním se spíše k negativnímu nebo pozitivnímu dojmu. Ovšem tady opravdu nevím. Autorka píše průmerným stylem, děj i věci kolem popíše, ovšem chyběla mi tam nějaká jiskra. Vlastně je skoro celá kniha o páru Sam-Grace, Grace-Sam. Je mi jasné, že jsou to hlavní hrdinové, ale celý svět se přeci netočí kolem nich. Jsou zde i mnohem zajímavější postavy. Jako například Olivie nebo Isabel. Dále mi tam chybí nějaký zásadní problém /když nepočítam to, že je Sam vlkodlak/. Je to vlastně tak, že Sam zaveze Grace do školy, jede k Beckovy, vyzvedne Grace ze školy... A tak se to opakuje každý den. Občas si zajednou na nějaké to rande a to je v podstatě vše.. Na druhou stranu se mi líbilo, že kniha byla vyprávěna jak z pohledu Grace, tak Sama.
Sečteno, podtrženo: Knihu bych v celku doporučila, ale nic moc od ní neočekávejte. Příjemné čtení, které občas začne nudit, jindy vás překvapí a zaručeně si užijete spooustu romatiky.

Moje hodnocení: 60%

Charles Dickens - Kronika Picwikova klubu 1

11. července 2011 v 21:55 | Lady McFly
Název: Kronika Picwickova klubu I.
Originální název: The Pickwick Papers
Autor: Charles Dickens
Země vydání: Anglie
Rok vydání: 1836

Seznamte se s panem Picwickem - starším ale elegantním chlapíkem. Vlastencem a za všech okolností gentlemanem. Právě on je hlavou, chcete- li vůdcem, Picwickova (jeho) klubu. Tzv. Picwickovci jsou skupina mužů, kteří řeší důležité otázky lidstva a celého světa - nebo si to aspoň myslí. A právě na takovou ušlechtilou cestu za poznáním lidských vlastností, myšlení a snad i duší, se pan Samuel Picwick a jeho 3 stoupenci vydávají...
Na ní potkají nové přátele i lásky, poznají nová místa a zažijí spoustu zábavy, stejně jako trapných okamžiků a možná i smutků. Seznámíme se s náturami každého ze čtveřice, se jejich ctnostmi i chybami.

Abych řekla pravdu, tuhle knihu mám v rozepsaných už nejméně měsíc. Tuhle 350 stránkovou "bifly" jsem louskala (hlavně z nedostatku času - na svou obhajobu =D) docela dlouho. Poměrně jsem se s ní sžila a na jednu stranu nerada jsem se s ní loučila. Opravu mistrovské dílo pana Dickense. I když ani zdaleka není z naší doby, člověk si mohl díky detailnímu popisu všech osob, míst a věcí vytvořit vlastní obrázek, jako by měl tyhle osoby místa a věci každodenně na očích. A právě kvůli těmto detailům jsem se do receznce příliš nehrnula. V knize bylo tolik úžasných a vtipných momentů, že jedině kdybych vám ji sem celou vypsala, nic důležitého bych neopoměla. Proto tak (na mě nezvykle) krátká recezne. Opravdu tedy dopručuji její přečtení =).

Paulo Coelho - Veronika se rohodla zemřít

14. června 2011 v 13:56 | Lady McFly
Název: Veronika se rozhodla zemřít
Originální název: Veronika decide morrer
Autor: Paulo Coelho
Země vydání: Brazílie
Počet stran: 142
Rok vydání: 1998

Píše se jedenáctý listopad roku 1997 a Veronika se rozhodla zemřít.
Tak tohle je první věta knihy. Vypráví právě o čtyřiadvacetileté slovince, Veronice. Je mladá, krásná, má dobrou práci, muži o ní mají zájem. Co víc by si mohla přát? Zemřít! Rozhodne se tedy a spolyká prášky. Bohužel (nebo možná bohudík) se jí pokus o sebevraždu nezdaří a ona skončí ve Villete - místní psychiatrické léčebně.
Zde ji dr. Igor, ředitel ústavu, oznámí, že její srdce je nenávratně poškozeno a zvývá jí asi týden života. Veroničina první myšlenka je, že musí zemřít ještě dřív, týden je moc. Tedy alespoň ze začátku...

Seznámí se zde se Zedkou, starší ženou, která trpí (tedy vlastně trpěla) depresemi. Ta ji ukáže celý ústav, jeho chod a hlavně důležité lidi - Bratrstvo. To je skupina lidí, kteří jsou dávno vyléčení, ale mají strach vrátit se do "normálního" světa. Ve Villete si totiž každý může dělat co chce, protože jsou tam přeci blázni. Jedním z takových lidí byla i Mari - žena, která dřívě trpěla panickým strachem. Byla vyléčená ale obávala se, že jakmile vyjde ven, její strach se vrátí. Tak tedy zůstávala v ústavu a vedla Bratrstvo. Právě po ní chtěla Veronika prášky, aby se mohla zabít ještě dřív, než za týden. Pak se ale něco stalo...
Veronika viděla všechny ty lidi, jak jsou svobodní a bezstarostní. Nikdo si na nic nehrál, byl sám sebou, bez ohledu na to, co si o něm myslí ostatní. Už dlouho se necítila tak nespoutaná, jako právě za mřížemi této budovy. A taky tu byl Eduard - mladý a krásný muž. Veronika se do něj zamilovala a utekli spolu. Pomalu se však blížila její poslední noc, týden už utekl. Rozhodli se ji strávit spolu. Na ničem nezáleželo, jenom na přítomnosti. A tak usnuli... Co se stalo potom, si musíte přečíst sami =).
 
 

Reklama